Charakteristika a obsah bibliografie Vincence Praska

Bibliografický soupis díla Vincence Praska vznikl jako součást doktorské disertace Jiřího Šíla na Slezské univerzitě v Opavě. Monografie ,Vincenc Prasek (1843-1912)´ mapuje život a význam této osobnosti.

Základní jednotkou všech částí bibliografie je číslo vydání. Nebyl zde uplatněn literárně-bibliografický postup, který umožňuje jednoduchou i složenou formu bibliografické položky. Základní řazení a vyhledávání v bibliografii se totiž odvíjí od názvu publikace, roku a čísla vydání. Název příspěvku v seriálových publikacích je až druhotným, mimo jiné i proto, že Prasek u mnoha navazujících příspěvků na pokračování měnil podtitul i vlastní název. Chronologické hledisko jsme tak formálně nadřadili celistvé prezentaci literárního útvaru.

Bibliografická práce na seznamu Praskova díla obnášela především revizi základního soupisu od Viktora Ficka, vydaného Krajským vydavatelstvím v Ostravě pro Slezský ústav v Opavě v roce 1961.

Předpokládáme, že tato publikace je torzem původního velkorysého záměru tzv. Praskovy komise při Slezském ústavu (1949-1953), který směřoval k důkladnému a pokud možno úplnému podchycení literárních textů pocházejících od Vincence Praska a také soupisu nejdůležitější literatury o něm. Obojí tato práce přináší v takové míře, že je dosud vítanou pomůckou každému badateli zabývajícímu se národním obrozením Čechů ve Slezsku a jeho významnými představiteli.

Celkem dobře jsou zde Fickem a kolektivem jeho spolupracovníků vypsány ročníky novin slezských Čechů - Opavského besedníku a Opavského týdeníku – a to až po začátek 80. let 19. století. Poté kvantita výpisků klesá a ročníky nedostupné v opavských knihovnách nejsou vypsány vůbec (např. 1880, 1889). Chybí zejména mnoho článků o českém gymnáziu v době Praskova působení zde na pozici ředitele (1883-1895).

Naprosto chybí Praskovy články v olomouckých novinách z let 1869-1896, později se objevuje jen několik sporadických příspěvků. Dodnes ne zcela poznány Praskovy příspěvky do brněnských novin (zejména Moravská orlice, Hlas a Lidové noviny). Díky místním bibliografiím okresů byly dohledány autorem tohoto textu některé Praskovy texty v severomoravských listech (Moravský sever, Hlasy z Hané, Hlasy z Pobečví, Pozorovatel). Většinou souvisí s obsahem Selského archivu nebo opakují či rozvíjejí Praskovy úvahy známé z olomouckých a brněnských deníků.

Pro sledování Praskových příspěvků do olomouckých novin je klíčové sledovat vývoj Našince (vycházel od r. 1869) a Selských listů (vycházely od roku 1884), méně psal do Pozoru (vycházel od r. 1872, nově od r. 1894). V němčině vycházel oficiální list olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna Olmützer Zeitung, s nímž byl Prasek též epizodně spojen po svém návratu z Opavy do Olomouce v polovině 90. let 19.století.

Většina dosud známých příspěvků V. Praska do ostatních moravských periodik (tj. mimo Brno a Olomouc) se týká aktivit kolem časopisu pro dějiny moravskoslezského venkova Selský archiv (1902-1909) a Praskovy snahy založit obdobný Měšťanský archiv (1902-1905).

Od počátku 20. století se začínají v jiho- a středomoravských novinách (hlavně ve Slováckých novinách a v Moravské orlici), objevovat Praskovy články popularizující regionální dějiny, což souvisí s jeho prázdninovými pobyty a později i trvalým bydlištěm v zakoupeném domě v Napajedlech (1898-1912), od r. 1905 zde bydlel trvale).

Nejméně podchycenou částí Praskovy publicistiky jsou jeho příspěvky do pražských a českých periodických tiskovin. Z nich uvádí Ficek část publicistiky ve Světozoru, Osvětě, Athenaeu, Věstníku České akademie Františka Josefa a Politik. V soupisu se naproti tomu neobjevují Praskovy ojedinělé články v Pokroku, Národopisném sborníku českoslovanském, Listech filologických a ve Sborníku historickém, ačkoliv alespoň o některých bylo známo, že existovaly.

Následují charakteristiky jednotlivých oddílů bibliografie.

Syntézy, monografie, brožury a separáty (M)

Do tohoto oddílu jsou zařazeny kromě Praskových knižně vydaných děl též separátní otisky z novinové sazby. Zde se často jedná o díla v rozsahu pouhých několika stran. Na druhou stranu v této části soupisu nalezneme také celkem rozsáhlé publikace o několika desítkách stran, které mohly být takto souborně vydány jen díky předchozímu otištění v novinách nebo časopisech a zachováním sazby pro knižní vydání. I některá Praskova díla o několika stu stran vycházela nejprve po jednotlivých sešitech, než byl text zkompletován, např. první dva svazky Vlastivědy slezské. Tato úvodní část bibliografie registruje i některé položky, jež uvádí v předchozím soupisu Praskova díla Viktor Ficek, ale nedohledali jsme je v katalogu žádné veřejné knihovny na území České republiky. Kromě prvního vydání Praskových pamětí je to např. kniha Sv. Kleina o rodech na Těšínsku, jejíž existence a obsah je nám dosud záhadou.

Syntézy, monografie, brožury a separáty V. Praska (M) (soubor XLS, 32,8 kB)

Podíly na souborných dílech (sborníky, části monografií, kompilace atd.) (S)

Počtem nejmenší partie bibliografického soupisu z větší části obsahuje otisky Praskových kratších článků s historickou tematikou, publikované v souboru podobně laděných textů nakladatelstvím Romualda Prombergera. Nejpozoruhodnější položkou „sborníkového oddílu“ bibliografie je Praskův výklad o české literatuře ve Slezsku pro reprezentativní publikaci „Die Österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild“ vydávanou z podnětu císařského nástupnického páru. Pozoruhodný je i výklad „O Slezsku historickém a nynějším kulturním“ pro Moravskoslezskou besedu v Praze.

Podíly na souborných dílech (sborníky, části monografií, kompilace atd.) V. Praskem (S) (soubor XLS, 20,5 kB)

Encyklopedická hesla (E)

Dvacet šest zjištěných encyklopedických hesel pro Ottův slovník naučný pod zkratkou Psk. je řazeno podle čísla svazku a následně abecedně podle názvu hesla. Do tohoto počtu nezahrnuji Praskův medailon v 20. svazku (na s. 540-541), který si pravděpodobně sepsal aspoň částečně sám. Čtrnáct nesporně Praskem dodaných hesel pro první dva svazky slovníku představuje názvy slezských obcí a měst začínajících na A. Hesla jsou zpracována podle topografie Opavska ve Vlastivědě slezské. Deset biografických, etnologických a topografických položek se týká starověkých reálií, dvě biografická hesla francouzského orientalisty Gastona Maspera (1846-1916) a řádového velmistra Jana z Ampringen (+1684). Nelze vyloučit, že některé informace dodal ve skutečnosti český orientalista Justin Václav Prášek, ve slovníku autorsky určený zkratkou Pšk. Nicméně Prasek, který se za svých filologických studií zabýval i „srovnávacím jazykozpytem“, mohl na základě studia orientálních jazyků zpracovat i příslušné reálie do podoby slovníkového hesla.

Encyklopedická hesla vytvořená V. Praskem (E) (soubor XLS, 23,6 kB)

Články v periodických publikacích (noviny, časopisy, ročenky, kalendáře…) (P)

Celkový součet činí cca 3500 položek za předpokladu, že články na pokračování nebereme jako jeden bibliografický záznam, ale rozložíme jej podle jednotlivých čísel, ve kterých byl text publikován. Výpis stati rozdělené do několika čísel periodika se ale nutně prolíná s dalšími příspěvky v téže tiskovině. Tato metoda ale usnadňuje zpracování bibliografie formou elektronické databáze, která vyžaduje jedinečnost číselných a datových položek, např. roků a čísel vydání, která jsou spolu s názvem seriálové publikace základním orientačním vodítkem. Záznamy jsou totiž řazeny prvotně podle roku, pak dle názvu publikace a nakonec dle čísla vydání. Pouze jako pomocný ukazatel byl užit ročník periodika, např. v případě Novin Těšínských nebo Moravského severu, u nichž nový ročník začínal v prosinci.

Články V. Praska v periodických publikacích (noviny, časopisy, ročenky, kalendáře…) (P) (soubor XLS, 932 kB)

Bibliografie neobsahuje:

Nepublikované práce (N)

Nepublikovaná díla nejsou obsažena v databázi Praskovy publicistiky v internetové prezentaci této disertace. Jako základní orientační soupis můžeme užít příslušnou část podrobného inventáře Praskova osobního fondu v Zemském archivu v Opavě od Jaromíry Knapíkové. Koncepty a nepublikované texty jsou uloženy v kartonech 9-18, výjimečně jsou přiloženy také ke korespondenci, pokud sloužily jako její nedílná příloha. Některé texty, zejména hojně proškrtávané a přeformulované náčrtky, nakonec publikovány byly, ale v pozměněné podobě.

Nedohledané práce (?)

Kartony 19 a 20 v Praskově pozůstalosti v Zemském archivu v Opavě obsahují množství novinových výstřižků i celých novinových archů. Ve většině případů byl určen zdroj, čas i místo vydání. Pouze u několika málo novinových výstřižků nebyl určen buď zdrojový dokument, nebo vročení, případně oboje. Z důležitějších textů zmiňme nekrology a vzpomínkové články Josefa Kazimoura, Adolfa Emila Vaška a Františka Obrtela. Prasek v pamětech zmiňuje časově přesněji neurčitelné články, jako např. ojedinělé úvahy a překlady pro Moravskou orlici v druhé polovině 60. let a nesoustavné příspěvky o moravském středním školství v Našinci v průběhu 70. let 19. století. Dosud není také soustavně podchycena Praskova publicistika v pražské Politik, kam prokazatelně psal v 70. a 80. letech 19. století; a také v nástupnickém listu Union, odkud je znám pouze ojedinělý názvoslovný článek z roku 1910. Nejsou zde také Praskovy nečetné příspěvky do Národních listů, týkající se, podle zmínek dochovaných v korespondenci, hlavně jazykovědných problémů. Také není známo, zda vyšla Praskova satira na soudobé dílo o jménu Prahy v Herrmanově „Švandovi dudákovi“. Z olomouckých novin nebyly v určitých letech provedeny plošné excerpce, a proto nebyly nalezeny (až na známé a v bibliografii uvedené výjimky) Praskovy články v Našinci a Pozoru v 70. - 90. letech. Prasek také s největší pravděpodobností přispěl i do ilustrované revue Náš domov (založena na konci roku 1891) , protože byl znám jako propagátor úpravnosti vesnických sídel, tedy jako jakýsi předchůdce okrašlovacích spolků. Také v neprojitých ročnících Slováckých novin (Uherské Hradiště), České mládeži (Orlová) či Studentských listů (Praha) mohou být nalezeny ojedinělé Praskovy příspěvky. Ty však mají zpravidla charakter článku známého publicisty, kterým morálně podporuje vznik nového listu nebo časopisu. Několik takových žádostí o podporu jsme nalezli v Praskově korespondenci a ponejvíce v prvních číslech nově založeného periodika se jeho příspěvek také objevil (Literární listy, Vesna, Školský věstník, Rozvoj a další). Korespondenčně jsou doloženy také Praskovy kontakty s Humoristickými listy (Praha), Rozhledy (Praha), Hlasem národa / Nedělními listy (Praha) a Moravskoslezskou revue (Ostrava).

Seznam pseudonymů, novinových zkratek a jiných kryptonymů Vincence Praska (soubor PDF, 289 kB)  Dokument PDF